TEPLICE – do termálních lázní nemusíte až do Maďarska (časový plán na aktivní den zakončený relaxací v bazénech)

Zimní počasí – to chce se ohřát v lázních

Je období konce zimy a jestli máte v tomto čase touhu, stejně jako já, ohřát se v termálních lázních, ozdravit trochu tělo a spojit to s hezkým výletem, pak vyražte právě do severočeských Teplic. Toto lázeňské město ukrývá termální prameny, které byly známy již v období vrcholného středověku a lázeňští hosté sem jezdí oficiálně od roku 1680. Teplický přírodní a mineralizovaný pramen vyvěrá z hloubky jednoho kilometru z vulkanického podloží a nazývá se Pravřídlo. Léčí se zde různé neduhy, ale jezdí se sem i s cílem udržet se fit. A to byl také náš záměr. Původně jsme mířili odpočívat právě do vyhlášených maďarských lázní, ale našli jsme lázeňský poklad tady v Čechách. Takže ušetřeno 800 kilometrů a vstupné je podobné. V lázních v Maďarsku zaplatíte zhruba 400,- Kč vstupné (ale na celý den), v Teplicích jsme zaplatili 290,- Kč za hodinu a půl (ale naprosto to stačí, voda je „silná“ a za ten čas toho máte tak akorát).

Lázně spojíme s celodenním výletem

Časový plán a itinerář:

11:00 – Po příjezdu a bezproblémovém zaparkování (sobota) v centru města vyrážíme na pěší tůru na rozhlednu Doubravka, která leží na 3,5 km vzdáleném vrchu Doubravská hora (393 m.n.m.). Cestou procházíme vilovou čtvrtí, kde obdivujeme opravdu honosné, krásné vily. Podle vyprávění paní průvodkyně na městské věži, byly Teplice dříve vyhlášené město, kde bydlely rodiny nejbohatších a nejvlivnějších průmyslníků a finančníků, například rodina Rotschildů. Později je vystřídali komunističtí funkcionáři. Teplicím se také dříve přezdívalo „malá Paříž“ a skutečně eleganci má město dodnes. Za vilovou čtvrtí je to pak příjemná sportovní procházka, na které spálíte trochu kalorií a pokocháte se výhledy na Teplice a Krušné hory. Vyhraďte si minimálně 3,5 hodiny času, abyste si nahoře v klidu užili výhledy a třeba kávu.

TIP: Nahoře na hradě Doubravka je malý kiosek, kde moc milá paní vaří vynikající kávu nebo horkou čokoládu. Dejte si ji a vyjděte pár schodů na odpočívací místo v patře. Hrad je soukromý, ale tady můžete v klidu (a v tichosti, jste v soukromé zóně majitelů) posedět a s výhledem na zbytky hradu počkat až přejde dešťová přeháňka, jak to bylo v našem případě.

14:30 – Po návratu do města hledáme nějakou příjemnou restauraci, kde si dáme oběd. Jsem vegetarián a tuhle fázi zrovna nemám ráda, protože hledat v cizím městě, kde bych se mohla kvalitně najíst je vždycky piplačka s mapou a hledání v terénu, nebo náhoda…

TIP: Ale tady 🙂 hned na trase jsme natrefili na skvělé orientální bistro Bab Alhara, kde jsme si dali vynikající hummus s falafelem. A nejen to. Strávili jsme tady víc než hodinu v družném hovoru s arabským majitelem (a obsluhou v jedné osobě). Právě bylo období Ramadánu a tak se rozhovor stočil i k tématu půstů. Nakonec jsme tady ještě nechali solidní útratu za nákup kilového balení výborného kvalitního sypaného čaje, datlí, sýrů, zvláštních fazolí a dalších ňamek a dostali jsme dárek v podobě dvou domácích muffin a šálku čaje.

16:00 – Posilněni a obloženi nákupními taškami opouštíme bistro a směřujeme už pomalu ke zlatému hřebu tohoto výletu. V autě měníme obsah tašek – nákup za plavky a cestou k Thermaliu ještě uděláme malé zastavení na teplickém náměstí. Jsem velký milovník rozhleden a věží, takže jsme ještě museli navštívit vyhlídkovou věž v kostele sv. Jana Křtitele. Zde nás nahoře uvítala paní pokladní slovy: „Devadesátšest!!!“… nechápaje co nám chce říct, jsme chtěli tedy zaplatit divnou cenu, ale ukázalo se, že to bylo 96 schodů nahoru 🙂 A protože tady zrovna nikdo kromě nás nebyl, provedla nás vyhlídkovým ochozem věže a povídala o městě, historii a o již zmíněné vilové čtvrti a jejích majitelích.

17:00 – A konečně lázně! Trochu jsme hledali, kudy vůbec dovnitř, trochu zmatkujeme, ale je to kupodivu hlavním vchodem 🙂 Takže do Teplických lázní tedy směle vchodem do komplexu budov s názvem Beethoven. Lázeňské bazény jsou umístěné v prvním patře a tamtéž je i vstup. Trošku nás zaskočilo, že bylo plno. Čekací dobu nám sdělila paní pokladní zhruba třičtvrtě hodiny. Ale nevadí, počkali jsme tedy a ani ne za půl hodiny jsme šli dovnitř. Vstupné činí 290,-/osobu na 1,5 hod. Uvnitř jsou 2 bazény – jeden menší na plavání, s trochu nižší teplotou vody 29 stupňů – a druhý větší, relaxační, se spoustou trysek, vířivek a chrličů a příjemnou teplotou 35 stupňů. Nakonec bylo velmi příjemné, že do lázní regulují počet návštěvníků. Díky tomu bylo dost místa v bazénech, na lehátkách a také u rehabilitačních prvků. V relaxačním bazénu jste vždycky měli někde místo v bublinkách nebo jinde. Celkově jsme si relax ve vodě užili a musím říct, že ta hodina a půl úplně stačí.

Musím na toto místo doplnit, že jsme Teplice navštívili ještě několikrát a čekání u pokladen se nekonalo. Takže záleží na různých faktorech, jestli bude v lázních plno a budete čekat, nebo jestli vás pustí dovnitř rovnou (záleží tedy nejspíš na ročním období, denní době, na počasí, na štěstí, jestli je ve městě nějaká akce nebo ne…).

On-line přehled aktuálně volných míst v Thermaliu.

19:00 – konec výletu, jsme ozdravení a zrelaxovaní a jede se domů 🙂
Pokud jsem vás inspirovala, budu moc ráda. Vydejte se do Teplic a užijte si relax lázeňský den!