Léčení na energetických místech plzeňska – menhiry, léčivé kamenné kruhy, lázně a spočinutí v meditační zahradě (AUTOVANDR, + itinerář na víkend ke stažení/100,- Kč)

Nejenom, že dobijete své energetické baterie v léčivých kamenných kruzích, ale na programu je i relax v nádherných lázních. Užijeme si kochání se krajinou – vystoupáme na rozhledny a také na hrad. Samozřejmě nevynecháme centrum Plzně a něco dobrého na zub 🙂 V Meditační zahradě zase necháme jen tak plynout čas a působit energii místa.

Plán na víkend

Navštívila jsem většinu kamenných kruhů z energetické linie plzeňska a další silná energetická místa. Sestavila jsem plán na víkend tak, aby šlo všechno hladce navštívit a aby užitek z léčivé cesty byl co největší. Připravte se, že budete na konci totálně umenhirovaní. Proto doporučuji brát nabídku míst jako maximální a některá místa třeba z programu vyškrtnout. Úplně postačí pracovat s jedním kamenným kruhem denně, ostatní místa si můžete jen tak prohlédnout. Také je možné, že vás víkend rozhodí. Totiž práce s kameny a působení jejich léčivé síly může otevřít vaše bolavá vnitřní témata. Důvěřujte však procesu, nechte se hýčkat a věřte, že se vše děje pro vaše nejvyšší dobro. A užijte si to!

Jak místa promlouvají k člověku

Místa v krajině ovlivňují člověka odpradávna. Mohou nás ovlivňovat pozitivně či naopak pomocí spojené kosmické a zemské energie. Tyto energetické body jsou závislé na svém spojení se středem planety a přijímání jeho síly. Vytvořené energetické spojení pak dává možnost místu pracovat se sílou přicházející z opačné strany – z kosmu.
(Z knihy Pavla Kozáka Posvátná geometrie Čech a Moravy)

Jak pracovat s kameny?

Kamenné kruhy a menhiry obecně odvádí vysokoenergetickou léčivou práci. Jejich energie harmonizuje okolní přírodu. To je prvotní záměr, proč se menhiry odpradávna v krajině staví. Některé mohou být navíc tzv. zaktivovány a jejich síla je pak mnohonásobně vyšší. Některé kameny a kruhy jsou zapojené do tzv. energetických linií a tím svojí sílu ještě vzájemně posilují. Energii kamenů můžeme použít ve svůj prospěch. Každý z kamenů může léčit nebo příznivě působit na naše nejrůznější téma. Můžete například pracovat s tématem rodových zátěží, nebo třeba harmonizovat mužskou a ženskou energii.

Práce s kruhem může probíhat tak, že se nejprve ztišíte a mentálně propojíte s místem. Poté požádáte o dovolení a vstoupíte do kruhu. Tam je nejlepší nechat na sebe působit místo a nechat se „přitáhnout“ některým z kamenů. Pak už je to na Vás, jak Vás to povede. Můžete u kamene jen tak stát, obejmout ho, opřít se o něho a nechat na sebe působit jeho energii. Dalším způsobem je obcházení jednotlivých kamenů a harmonizovat si postupně všechna témata. V kruhu si můžete také sednout nebo lehnout a jen se kochat výhledem do krajiny. Kameny působí jemně a pomalu. Doba strávená v kruhu by měla být alespoň 15 minut. U každého kruhu je vždy informační tabule, kde se dozvíte podrobnější informace, popis kamenů a „návod k použití“.

Co jsou energetické linie v krajině?

Hodí-li se k sobě dva body v krajině, vytvoří mezi sebou takzvanou energetickou linii (ley lines). Je to víceméně přímá čára převádějící sílu z jednoho místa na druhé. Často je na takové přímce seřazeno několik bodů za sebou. Kromě jednoduchých přímek existují paprskové soustavy, kombinace obou typů a dokonce i jednoduché a pravidelné obrazce. Tyto fenomény se vyskytují téměř v každé krajině s výjimkou písečných pouští a jsou stále více zkoumány a objevovány.
(Z knihy Pavla Kozáka Posvátná geometrie Čech a Moravy)

Naše víkendová trasa kopíruje plzeňský energetický okruh. Navštívíme postupně tato místa (mapa ke stažení):

Start

Víkendové putování začneme v Plzni, na krásném klidném místě – v Meditační zahradě. Zahradu najdeme v ulici s příznačným názvem Meditační, nedaleko Tyršova mostu v Plzni. V této oáze klidu uprostřed města se na chvíli zastavíme. Je to místo s hlubokým duševním poselstvím pro ozdravění duše člověka. Můžeme se naladit na sebe, na celou oblast a zadat si záměr pro naši cestu. Kdo neví jak na to, úplně postačí pomyslet si jednoduchou větu „Moje cesta mi přináší poznání, ozdravení a harmonii“. Dopřejme si zde třeba hodinku času, než se vydáme na další cestu, rozjímejme, kochejme se.

Meditační zahrada v Plzni

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v Plzni-Doudlevcích je místem naděje, pravdy, odpuštění a usmíření. Založil ji pan Luboš Hruška, člen Konfederace politických vězňů, který byl v době komunistické vlády v roce 1949 odsouzen a vězněn. Po návratu domů začal v roce 1960 s realizací přebudování původně ovocného sadu na místo, které bude upomínat na všechny oběti zla. Památník byl otevřen v roce 1990 po třiceti letech náročné práce.

V průběhu roku zde probíhá řada duchovních událostí, vzdělávacích a kulturních pořadů i společenských setkání, kterých se účastní obyvatelé i návštěvníci města. Zahrada je také využívána jako místo pro pořádání svateb, křtů, rodinných oslav, pikniků a dalších setkání.

Plzeň

Jestliže se pohybujeme okolo Plzně, bylo by divné nenavštívit její metropoli. Z meditační zahrady jsme autem za pár minut v centru. Zaparkujeme poblíž náměstí Republiky (jsou zde parkovací hodiny, o víkend jsou zdarma), projdeme si náměstí a jeho blízké okolí. Můžeme zde strávit čas do večera, dát si někde jídlo nebo kávu.

Zde: Nejkrásnější foto místa Plzně podle serveru Kudy z nudy.

Na prohlídku města máme necelý půlden. Já jsem tedy neměla nějaké velké ambice a prošla jsem si jen centrum města. Navštívila jsem dominantu náměstí Republiky – katedrálu sv. Bartoloměje. Chrám je zřetelný již z dálky se svou téměř 103 m vysokou věží. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka. Krásná vnitřní výzdoba a úchvatná vitrážová okna mě ohromila. Jen ten trpící Kristus vystavený na odiv všem… už aby se tato tradice zlomila. Je mi z toho vždy smutno. Lidé ukřižovali láskyplného osvíceného muže, brutálním způsobem ho zavraždili a pak si ho všude ještě trpícího vystavují. Věnuji mu tedy láskyplnou myšlenku a pomyslné „sejmutí z kříže“.

Zaujalo mě, že chrámu můžete přispět dobrovolným darem a to velmi moderním způsobem. U vchodu je umístěný jakýsi „bankomat“. Na dotykovém displeji zvolíte výši daru a pak přiložíte ke čtečce svoji bankovní kartu a provedete přímo platbu. Velmi jednoduché pro případné dárce.

Vstup do chrámu je zdarma, zaplatíte jen za vstup na věž (dospělí 90,- Kč)

Otevírací doba: leden – prosinec
úterý – pátek 10:00 – 16:00
sobota – neděle 13:00 – 18:00
Věž je otevřena každý den od 10:00 do 18:30 (poslední výstup v 18:00) po celý rok. Za nepříznivého počasí není věž přístupná.

Moje okružní vycházka pokračovala dále k jednomu z nejstarších kostelů v Plzni – ke kostelu nanebevzetí panny Marie. Jedná se o silné energetické místo plzeňska a určitě si zde dopřejte krátké zastavení. Kostel najdete blízko náměstí, nenápadný vchod je z ulice Františkánská. Otevřeno mají v době bohoslužby a vstup je zdarma. Mimo bohoslužby můžete alespoň nahlédnout dovnitř přes mříž a pobýt na malé lavičce.

Bolevecké rybníky

Dneska už nás čeká jen závěr dne a ubytování. Pokud si chcete ještě dopřát lázeňský relax, doporučuji Antické lázně v Bolevci. Je to moc příjemné místo, jen je potřeba na to myslet trochu dopředu a objednat si rezervaci zde: Rezervace pobytu v Antických lázních. Zde si můžete domluvit i ubytování a v komplexu rovnou přespat. Rozsáhlé wellness nabízí mnoho relaxačních procedur – pobyt v páře s vonnými esencemi, můžete se prohřát v sauně se solnými panely nebo si zaplavat v bazénu se slanou vodou. Určitě na vás zapůsobí pyramida nebo zahrada s antickými sochami a odpočinkovými zónami. Celé wellness je do detailu egyptskou „disajnovkou“.

Otvírací doba:
pondělí, úterý 11-15 hod.
středa – neděle 11-22 hod.
Cena je 300,- Kč na 1,5 hodiny v bazénu, ostatní procedury od 700,- Kč /osobu.

Jako další variantou ubytování může být kemp u Boleveckých rybníků. Bolevecké rybníky jsou mezi Plzeňáky jedním z nejoblíbenějších míst k trávení volného času. Láká nejenom příjemná procházka, ale i koupání. My jsme se zde koupali brzy ráno na liduprázdné nudistické pláži. (Autokemp Bolevák zde)

Pokud si troufnete na dobrodružství a zvolíte přespat nadivoko, ve vlastním autě (tak jako my), tak si přečtěte můj tip na free nocoviště. Odkaz a další užitečné informace najdete v podrobném itineráři na konci článku.

Den 2

Krkavec

Dnešní den zahájíme rozcvičkou – a sice výstupem na vrchol Krkavec (504 m.n.m.), který je druhým nejvyšším vrcholem plzeňského okolí (po Radyni). Od Boleveckých rybníků popojedeme autem 7 kilometrů a zaparkujeme na lesním parkovišti. Odtud to máme po zelené turistické značce k rozhledně asi 700 metrů. Cesta je příjemnou procházkou nejen k rozhledně a dominantním vysílačům, ale čeká nás i stylový bufet a občerstvení (o víkendy otvírají v 10 hodin).

Na vrcholu kopce stojí 18 m vysoká kamenná rozhledna otevřená již roku 1901. Za výhledem je nutné vystoupat 98 schodů. Rozhledna je otevřena denně, když je otevřeno občerstvení.

Odměnou Vám nahoře bude nádherný výhled ze dvou ochozů na Plzeňskou kotlinu a Šumavu, krásně je vidět i podstatná část Českého lesa, bavorské pohoří Hoher Bogen, malá část Tepelské vrchoviny, Brdy, Švihovská vrchovina a západní část Křivoklátské vrchoviny (konkrétně Radečská vrchovina). A samozřejmě také samotné město Plzeň. Pro Krkavec se vaří vlastní pivo a můžete se zde i ubytovat. Vstupné na věž je symbolické 30,- Kč.

Po zastávce na Krkavci nás čeká konečně dnešní porce kamenných kruhů. Takže doporučuji se nahoře příliš nezdržovat a pokračovat v cestě. Hlavním cílem dnešního dne je megalitický kamenný kruh v Horní Bělé a léčivý kamenný kruh Loza. Cestou míjíme menší Krašovické kameny. Můžeme si zde dát malou přestávku a prohlédnout si je. Není to ale nijak významný kruh, takže je můžeme s klidem i vynechat. Místo je trochu skryté od silnice a nemohla jsem je zpočátku najít. Také tu není kde zaparkovat, musíte zastavit kousek dál na sjezdu na louku.

Za 20 minut cesty autem jsme konečně u prvního kamenného kruhu. Sjedeme ze silnice na louku odkud je to ke kruhu jen pár kroků.

Kamenný kruh Horní Bělá a léčivý kruh Loza

K třetímu dnešnímu kruhu popojedeme asi 5 kilometrů za obec Loza, ke stejnojmennému kamennému kruhu. Jedná se o menší kruh, ale působící velmi mile. Já jsem si s sebou vzala deku a v jeho středu jsem na ní strávila asi půl hodiny. 6 menhirů okolo jednoho centrálního kamene harmonizuje mužskou a ženskou energii. A je odtud hezký výhled.

Jakmile se dostatečně nasytíme léčivou energií kamenů, je čas vydat se dál na cestu. Odpočinkovou zastávkou může být 10 kilometrů vzdálený klášter Plasy. Cestou k němu můžeme zastavit u pramene Prelátka a doplnit pitné zásoby čerstvou vodou.

Klášter Plasy

Vstupné je 200,- Kč dospělí, 180,- Kč vedlejší okruh. Vstupné na vodní okruh je 300,- Kč. Vstupenky můžete koupit on-line nebo přímo v pokladně objektu.

Kamenný kruh Břasy

Po zastávce v klášteře nás dnes čeká ještě jeden významný kamenný kruh – a sice kamenný kruh Hovězák u Břas. Trochu si v autě odpočineme, protože nás čeká cesta asi 29 kilometrů dlouhá. Samotný kruh není přímo přístupný automobilem. Zaparkujeme v obci Vranovice a popojdeme asi 300 metrů po modré turistické značce. K popisu kruhu si vypůjčím slova samotných druidů – stavitelů:

Dnešní nabitý den je u konce. Pokud by byla ještě energie na návštěvu rozhledny – pak je nedaleko obce Břasy Rozhledna na Vrších. Je zde malé parkoviště, kam lze dojet autem. Tipy na free nocoviště bohužel nezveřejním, ale souřadnice najdete v mém podrobném itineráři níže. Pokud chcete spát v peřinách, musíte ještě přejet 25 kilometrů do oblasti jižně od Plzně, kde budeme stejně zítra pokračovat v našem výletování. Doporučením může být nocleh v Sportpenzionu Pohoda. Tak odpočiňte, dobrou noc a pokračování zítra.

Druidové v dávné historii

Druidové zastávali u historických Keltů více funkcí. Především se jednalo o kněží, kteří vykonávali náboženské obřady, zprostředkovávali kontakt se světem bohů a věštili budoucnost. Uctívali stromy, obřady také vykonávali v posvátných hájích. Fungovali jako léčitelé nebo bylinkáři. Vystupovali jako bardi šířící slovesnost, skládali básně a písně. Plnili i roli soudců nebo rádců. Souhrnně se jednalo o uznávané představilete tehdejší keltské inteligence.

Současní druidové patří mezi představitele novodobých aktivit, které navazují na historický odkaz Keltů. Ať už obnovou keltských náboženských tradic, ukázkami keltského způsobu života v keltských skanzenech, přednáškami, výukovými programy, workshopy nebo podobně zaměřenými akcemi.
(Zdroj: druidove.cz)

Den 3

Dobré ráno! Začínáme u Starého Plzence – Můžeme si zde prohlédnout Rotundu sv. Petra a Pavla, bývalé hradiště, vykopávky. A nebo je libo začít den sklenkou sektu? Jsme v okolí Starého Plzence, kde sídlí výroba nejoblíbenějších českých bublinek – Bohemia sektu. Je to tip asi jen pro oddané zájemce, kteří zde mohou zavítat do návštěvnického centra, projít si exkurzi po podniku a nakoupit v obchodě. My bohužel nenakoupíme, protože v neděli mají zavřeno, ale jako tip pro jinou příležitost jsem to sem uvedla. A také myslím, že alkohol zrovna do tohoto léčivého víkendu zrovna moc nezapadá.

Otevřeno mají 8-16 hod., v sobotu 10-16 hod., v neděli zavřeno). Časy exkurzí nejsou pevně dané, na konkrétní termín je nutné provést rezervaci minimálně den předem.
(Zdroj: www.bohemiasekt.cz)

Zřícenina hradu Radyně – první zastávka dnešního dne

Další zastávkou dnešního dne bude hrad Radyně na vrchu Radyně 567 m.n.m. Hrad nabízí prohlídku věže, kde je trochu „strašidelná“ výzdoba a také je potřeba zdolat nahoru mnoho velmi prudkých schodů. Není to výšlap pro méně pohyblivé jedince. Pověst o místním pánovi Radoušovi vypráví o tom, kterak se choval ke svým manželkám dost brutálně. Vždy, když mu žena porodila dítě, tak jí i dítě zabil. Ble.. Po prohlídce hradu můžete navštívit informační centrum, dát si něco k jídlu v restauraci a nebo se vydat na nedalekou vyhlídku ze které je krásný pohled na Radyni. A nebo zvládnete všechno, tak jako my.

Královský hrad Radyně – byl postaven v letech 1356 – 1361 za vlády českého krále Karla IV. Hrad se nazývá podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován. Hrad zajišťoval především bezpečnost obchodní stezky z Norimberka přes Řezno do Prahy. Hrad také vyhořel a byl postupně majetkem mnoha šlechtických rodů jako např. Šternberků, Černínů nebo Valdštejnů. V současnosti prochází hrad postupnou rekonstrukcí.

Zaparkovat lze přímo u hradu na menším parkovišti, ale bývá zde dost plno. Takže to jistí v klidu spodní parkoviště a zhruba 300 metrová procházka.

Otvírací doba je v dubnu a květnu 10-18 hod. (so+ne), v červnu a o prázdniny každý den (kromě pondělí). V září a říjnu 10-17 hod. (so+ne). V zimě je zavřeno. Vstupné je 60,- Kč

Hurá na Hujáb

Po prohlídce hradu se vydáme na první a vlastně jediný kamenný kruh dneška – léčivý kamenný kruh HUJÁB. Ten patří k významným megalitickým stavbám na území ČR. Centrální kruh je složen z 16 velkých kamenů po obvodu, jedním středovým menhirem, a je doplněný o další 4 menhiry dotvářející keltský kříž. Z nich jsou nejvýznamnější dva vysoké, zhruba sedmitunové menhiry na křídlech kruhu, a dva vstupní menhiry. Je spojen energetickou ley linií s dalšími významnými silovými místy v oblasti jako je keltské hradiště Hůrka nad Starým Plzencem, klášterem Chotěšov aj. Je také zapojen do energetického systému nazývaného Plzeňský okruh. Hujáb je ústřední energetické místo krajiny kolem Dobřanska. Můžete odtud pozorovat celé okolní údolí.

Od kamenného kruhu přejedeme asi 10 kilometrů a budeme mít prostor na vstřebání zážitků a ke klidnému spojení s přírodou. Kdo bude mít chuť a síly, může si totiž udělat mezizastávku a vyšlápnout si na jedno, snad nejsilnější energetické místo v plzeňské oblasti – na Křížový vrch.

Křížový vrch – místo s velmi starou a velmi smutnou historií

Křížový vrch – rozhledna nedaleko obce Stod je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Zdejší kostel byl několikrát poničen, stal se obětí vandalismu i procesu chátrání. V letech 1967 – 1995 v objektu působila armáda. Přesto bylo místo znovu a znovu obnovováno a je opředeno několika legendami. Každý rok se tu pořádají různé kulturní akce jako například slavnost pálení čarodějnic o prvomájové noci, oslavy léta, nebo rytířské turnaje, přednášky či koncerty.

Otvírací doba: duben – říjen (so+ne) 10-17 hod.
Vstupné 20,- Kč

Tady by mohlo naše energetické putování skončit. Ale ochudili bychom se o jedno z úchvatných a fotogenických míst. Určitě obětujte ještě dalších 20 kilometrů a přejeďte k obci Srbice. A pokud budete následovat můj podrobný itinerář, který obsahuje i časová doporučení, dorazíte na místo s večerem a odměnou vám budou nádherné fotky kamenných bloků při „zlaté hodince“ v zapadajícím slunci. Navštívíme totiž české Stonehenge:

Srbické Stonehenge

Srbické Stonehenge je megalitická stavba obřích kamenných bloků – takový menší bratříček Stonehenge na Salisburských pláních v Anglii. Najdeme jej mezi obcemi Srbice a Těšovice v okrese Domažlice. Jedná se o dílo tří nadšenců z Kolovče, kteří tím chtěli zpestřit místní krajinu. Nechali sem navézt kameny převážně z lomů v západních Čechách. Nalézá se zde také červená žula dovezená až z Ukrajiny.

Závěr výletu – krásné foto místo při západu slunce

Zaparkovat lze na přilehlém plácku, kam se vejde tak 5 aut. Součástí místa je několik ohnišť a přístřešek s lavičkami. Lze tady posvačit a užívat si nevšední výhled. Okolní pole a nedaleký vrchol kopce je doslova posetý dalšími menhiry, mohylami a kamennými kruhy. Celkově je to krásné a velmi fotogenické místo. Potkáte zde určitě pár dalších obdivovatelů.

A tady náš energií nabitý výlet končí. Nechte se inspirovat k vlastnímu zkoumání a nebo se můžete nechat provést v mých stopách. Stáhněte si podrobný itinerář. V něm najdete spoustu dalších informací (otvírací doby, odkazy na místa a atrakce, přesné souřadnice hezkých míst na free nocleh v autě aj.), dopodrobna rozpracovaný časový plán, kilometráž, abyste věděli, kolik kilometrů vás čeká. Díky tomu budete vždy v ten nejlepší čas na tom nejlepším místě. Dojedete nejlepší cestou a nestane se, že byste někam dorazili a měli už třeba zavřeno. Užijte si výlet k plnému užitku a radosti, šťastnou cestu Vám přeje
Šárka

Zdroje:
KOZÁK, Pavel, 2010. Posvátná geometrie Čech a Moravy. Vydání první. České Budějovice: ArchET. ISBN 978-80-902394-5-6
a vlastní zkušenosti autorky

---

Podrobný itinerář ke stažení (100,- Kč):