Minerální, zázračné, léčivé a pitné prameny v Čechách – 10 nejlepších volně přístupných zdrojů „živé vody“ v ČR (+ tipy na výlety v jejich okolí)

Voda – ta blahodárná tekutina – je podstatou života na Zemi, je jeho základním předpokladem. Bez vody bychom se nenapili, neumyli, nevyprali, neuvařili, nic nevypěstovali, také si třeba ani nezaplavali, nepoznali sníh a led a hlavně bychom zřejmě ani neexistovali. Voda se odjakživa těšila velké úctě lidí.

Voda má své zákony

Řekněme si na úvod, pro pořádek, trochu teoretických znalostí o vodě. Hospodaření s vodou upravuje docela dost zákonů. Především Zákon o vodách č. 254/2001 Sb., hygienické požadavky na pitnou vodu upravuje Vyhláška č. 252/2004 Sb., dešťovou vodu řeší Stavební zákon č. 183/2006 Sb. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. zase upravuje podmínky znečištění povrchových a odpadních vod. Dále oblast vodního hospodářství řeší ještě řada dalších vyhlášek, směrnic a norem (např. ČSN 75 0161 – Vodní hospodářství).

Svěcená voda

Voda také přejímá informace ze svého okolí. Jsou známé pokusy, kdy se zkoumaly zmrzlé krystaly vody, které byly vystaveny různým energiím – chvály, lásky, nebo naopak nenávisti či nadávek. Soustava krystalů se pak měnila z harmonických obrazců až na velmi chaotické a neharmonické. Takovou informačně ovlivněnou vodou je například také svěcená voda.

Existují i různé organizace či skupiny nadšenců, kteří se vodě věnují. Výborným zdrojem informací o pramenech a studánkách je například internetová databáze estudánky.eu. Poměrně obsáhlou databázi studánek najdete také na stránkách veronica.cz/mapa-studanek. A v neposlední řadě lze také použít vyhledávání na stránkách mapy.cz po zadání klíčových slov „pitný pramen“.

---

Voda má i svůj svátek

Den 22. března stanovila Organizace spojených národů jako Světový den vody. Během něj si lidstvo připomíná, jak zásadní je ochrana tohoto životně důležitého zdroje.

Také VODOKRES je prastarý slovanský svátek vody. Přesně 19. ledna po páté hodině odpoledne získává voda „zázračné“ vlastnosti. V tento den má voda magickou sílu a Královna Vodice dokáže očistit a zdravit nejen fyzické tělo člověka, ale i všechna jeho astrální i duchovní těla. Voda se stává bezbarvou, získává sladkou chuť, kyselost se změní a stane se v rozmezí 8,4 – 10,5 pH. Tyto vlastnosti se objeví také ve sněhu, pokud se v daný den sbírá a roztaví. Voda sbíraná 19. ledna z otevřených zdrojů je biostimulátor, který má příznivý účinek na imunitní systém a poskytuje antioxidační ochranu. Tato voda zlepšuje metabolismus, zvyšuje krevní tlak, má příznivý účinek na celkové zdraví. Jednoduše řečeno, toto je prostě Živá Voda – známá našim předkům. My ji známe už jen z pohádek, kdy se měli hrdinové objevit v určeném čase na určeném místě. V dřívějších dobách se v tento den mladí lidé třikrát ponořili do otvorů vysekaných v ledu. Čerpala se také voda pro nemocné nebo se namáčela plátna do čistého sněhu. (Zdroj: https://www.enviweb.cz/115421)

Voda je také jedním ze zemských živlů (oheň – voda – země -vzduch), v čínském horoskopu vodu doplňují elementy oheň – země – dřevo – kov.

Proč pít živou vodu?

Poměr mezi kyselým a zásaditým prostředím v lidském organismu má zásadní vliv na životní pochody v našem těle. Standardní pH krve se pohybuje od 7,3 do 7,45 a tělo se vždy snaží udržovat jeho hodnotu v tomto rozmezí. Po požití kyselinotvorných potravin (obilí, maso, káva, alkohol, cukr…) proto využívá k jejich neutralizaci zásaditých látek, jež si bere z tkání. To vede ke slepování krvinek, postupným deformacím buněk a změnám ve tkáních, jež nazýváme nemocemi. Chronické překyselení pak vede ke vzniku mnoha degenerativních nemocí (dna, cukrovka, nemoci jater, ledvin, žlučníku, močové a ledvinové kameny, kornatění tepen, poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu, vysoký tlak, astma, migrény, zácpa, nádorová onemocnění). Pití živé vody pak napomáhá k udržení žádoucího pH v těle. Je schopno eliminovat chyby špatné životosprávy a psychických ataků moderní doby.
(Zdroj: zdravi-az.com)

Kam se tedy vypravit pro džbánek živé vody?

Zde je 10 mých tipů jak spojit příjemné s užitečným a udělat si „pitný“ výlet

1. Ottův pramen, neboli „Mattonka“ – obec Kyselka, okres Karlovy Vary

Ottův pramen je jeden ze dvou minerálních zásaditých pramenů v obci Kyselka na karlovarsku. Má vyvážený poměr minerálů a je tedy vhodná pro každodenní pití. Současný vývěr pochází z vrtu Ottova pramene. Původní pramen byl pojmenován na počest návštěvy řeckého krále Otty (1815–1867), který v roce 1852 lázně Kyselka navštívil. Jeho vody byly stáčeny Heinrichem Mattonim (1830–1910), který se zasloužil o světový věhlas tohoto pramene. Od počátku se prodává po celém světě pod značkou Mattoni. Dnes je Ottův pramen jen základem věhlasné minerálky, ve stáčírně je voda odželezňována a míchána s dalšími prameny.

Od Ottova pramene se můžete vydat na trasu okružní naučné stezky. Půjdete okolo bývalých lázeňských staveb, které jsou některé v chátrajícím stavu, ale na některých se pracuje a jsou pečlivě rekonstruovány. Pokocháte se i výhledem na řeku Ohři a také můžete navštívit krásně zrekonstruované Muzeum Mattoni. V části stezky, která vede podél řeky, půjdete malým parkem a minete původní pitný pavilon, dnes sloužící jako kino a veřejný prostor.

V západních Čechách jsou dalším zdrojem minerálních pramenů naše nejznámější lázně – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, nebo Františkovy Lázně. Ve všech najdete volně přístupné prameny, většinou na kolonádách, v pitných pavilonech, nebo z lázeňských parcích v různých altánech. K těmto pramenům ale nedojedete autem tak, aby bylo možné pohodlně načepovat vodu. I když někdy vzdálenost je minimální, přesto nést kanystr nebo lahve 200 metrů už je nepohodlné. Dalším důvodem, proč se těmito prameny podrobně nezabývám je, že jsou právě v centru lázní a je zde vždy plno lidí. Navíc jsou tyto prameny určeny k pitným léčebným kůrám a voda není určená k dlouhodobému neustálému pití. Na podrobnější rozbor jednotlivých pramenů a co se s nimi kurýruje můžete mrknout do článku zde: lidovky.cz

2. Grünská kyselka, neboli „Magnesia“ – obec Louka (německy Grün) u Bečova nad Teplou, okres Karlovy Vary

Při své cestě z hlubin přírody musí Magnesia překonat vrstvu hadce – horniny, která je obzvlášť bohatá na hořčík. Ten se do vody uvolňuje díky oxidu uhličitému, pozůstatku po místní sopečné činnosti. Kombinace hadce a oxidu uhličitého je natolik vzácná, že ji v celé Evropě najdeme pouze na několika málo kilometrech čtverečních Slavkovského lesa. (Zdroj: magnesia.cz)

Pramen je volně přístupný a dojedete k němu pohodlně autem po zpevněné cestě. V suchém létě 2023 nám pramen tekl vydatně (pramen má jakési „pauzy“ – kdy vyhřezne mohutným proudem a následuje chvíle, kdy neteče nic). Ale slyšeli jsme od místních, že zažili období, kdy netekl vůbec. Ale jisté je, že u pramene se střídají auta a lidé ho hodně využívají pro samozásobování pramenitou vodou.

Výlet můžete spojit s prohlídkou města Bečov nad Teplou a jeho hradu. Hrad nabízí 2 prohlídkové okruhy – Relikviář sv. Maura, což je ojedinělá románská zlatnická památka nevyčíslitelné hodnoty se zajímavou historií a okruh Zámecké interiéry, kde můžete obdivovat vedle komnat i např. Diadém poslední majitelky Eleonory Beaufort – Spontin. Hrad má otevřeno do října 9-16 hod., o prázdniny 9-17 hod., v pondělí je zavřeno. Vstupné je 200,- na relikviář a 140,- na zámecké interiéry. Okolo Bečova vede také naučná červená stezka která měří 13 km. Další možností pro sportovní nadšence je návštěva Bečovské ferraty (C/D), která je součástí nedaleké botanické zahrady.

3. Pramen Luna – nejhlubší minerální pramen v ČR, město Louny, Ústecký kraj

Pramen Luna má jedinečné složení, srovnávat se s ním mohou jen prameny v gruzinském Boržomi a ve franfouzském Vichy. Je to silně proplyněná a teplá natrium-bikarbonátová voda, která vyvěrá vrtnou sondou z hloubky 1100 až 1200 metrů. Stávající vydatnost zdroje je 15l/min. Díky obsahu oxidu uhličitého patří mezi uhličité minerální vody. Lze ji použít k pitným kůrám, ale k dlouhodobému nepřetržitému pití úplně vhodná není.

Minerální voda Luna je vhodná k pitným kůrám u pacientů s gastrointestinálními chorobami jako je funkční žaludeční dyspepsie, chronická gastritis, vředová choroba žaludku a duodena, pooperační stavy žaludku, střevní dyspepsie, chronická pankreatitis. Také příznivě působí na pacienty s chorobami jater nebo slouží jako doplněk léčby kožních chorob pro zevní balneaci.

Není vhodná pro kardiaky, hypertoniky, děti, mladistvé a těhotné ženy. Její užívání je vhodné zkonzultovat s lékařem.
(Zdroj: turistika.cz)

4. Kyselka Oriona – vysoce perlivá kyselka, město Teplá, okres Cheb

Okolí Teplé je bohaté na minerální prameny, které byly známy již ve středověku. Kyselka Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen v oblasti. Voda má vysoký obsah oxidu uhličitého, což dodává vodě vysokou perlivost a jemnou kyselost. O jeho léčivých vlastnostech není nic známo. Chutí připomíná vodu z pramene Magnesie. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo a místo na parkování.

5. Karlova Studánka – železitá léčivá minerálka z Pitného pavilonu, okres Bruntál

Velmistr řádu německých rytířů Maxmilián II. František dal roku 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého následně začalo budování lázní. Dřevěný Pitný pavilon – Maxmiliánův pramen byl postaven v roce 1862. Do pavilonu je vyveden i Vilémův pramen. Všechny prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého. (Zdroj: hrady.cz)

Lázně Karlova Studánka leží v centru Hrubého Jeseníku, pod jejich nejvyšší horou Praděd (1491 m.n.m.). Pokud se tedy vypravíme za místní minerálkou, návštěva Pradědu je téměř povinností. Můžete tam vyrazit, tak jako my, krásnou tůrou údolím Bílé Opavy, nebo lze využít autobusové spojení k chatě Ovčárna a na vrchol zdolat necelé 4 km a 200 výškových metrů.

6. Luhačovický pramen minerálky „Vincentka“ – zdraví z hlubin třetihorní přírody, okres Zlín

Pramen Vincentky je volně přístupný ve stejnojmenné pitné hale na kolonádě v centru Luhačovic. Hala je otevřená denně v čase 13:00-17:30 (v sobotu a neděli 12:00-17:30). Mimo tuto dobu můžete pramen načerpat v nedalekém Novém jubilejním prameni. K hale musíte dojít pěšky, z parkoviště Sirné lázně je to asi 600 metrů. Přestože nelze dojet až k prameni, zařadila jsem Vincentku do našeho seznamu pro její unikátní složení.

Vincentka je vlastně unikátní mix tzv. „zbytkové mořské vody“, přírodního kysličníku uhličitého, rozpuštěných minerálních solí z geologických vrstev, který se pak mísí v cca 300 – 200 metrech pod zemí s povrchovými vodami v takovém poměru, že je pitelná. Co je to vlastně zbytková mořská voda? Zbytková mořská voda je voda, která zde zůstala před 60 mil. let uzavřena v třetihorním vrásnění a sopečné činnosti. Je vytlačována vzhůru a prochází výše popsaným procesem. Vincentka je silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. (Zdroj: vincentka.cz)

Léčivá voda Vincentka je určená k pitným kúrám, kloktání, inhalacím. Měla by se podávat dvakrát denně nalačno, v dávce 2,5 – 3,5 dcl. Pitná kúra by měla trvat 15 – 20 dní. Pije se studená nebo ohřátá. Po pitné kúře se asi na 30 minut nedoporučuje konzumace jídla ani pití. Vincentka svým obsahem a vyvážeností minerálních solí a prvků umožňuje rozpouštění hlenů v dýchacích cestách, žaludku a střevech, je doporučována k pitným a inhalačním kúrám při onemocnění cest dýchacích, hlasivek, při chorobách látkové výměny, vředové choroby žaludku, dvanácterníku a jejich pooperačních stavech, při vleklém zduření jater, diabetes melitus, chronické pancreatitidě. Dále se využívá léčivá voda ke koupelím. Tu si můžete dopřát i v pohodlí svého domova, když přidáte koncentrát, který slouží k přípravě minerálních koupelí, k podpoře péče o pokožku, ke zvlhčování vzduchu. (Zdroj: spektrumzdravi.cz)

Výrobky s obsahem Vincentky můžete zakoupit například zde: vincentka.cz/e-shop

A jak si užít ještě luhačovický výlet? Můžete třeba jen tak na procházku po krásné kolonádě a městem. Všude je patrná ruka slovenského architekta s osobitým stylem Dušana Jurkoviče. Podílel se na stavbě lázeňské kolonády, přímo na lázeňském náměstí stojí Dům D. Jurkoviče. Luhačovice také obkružuje turistický okruh D. Jurkoviče dlouhý 19 km a budete na jeho zdolání potřebovat 5 hodin. Dalším rekreačním místem je Luhačovická vodní nádrž. Zde se dá příjemně koupat na veřejné pláži, nebo na malých místečkách, za kterými musíte kus dojít, ale kde budete mít celkem příjemné soukromí. Je zde i kemp. Luhačovice leží na okraji Bílých Karpat, takže další možností je navštívit tuto chráněnou krajinnou oblast.

7. Dobrá Voda – aneb hned 6 „dobrovodských míst“ kam pro zázračnou vodu

Místa, kde vyvěral pramen čisté dobré vody, se těšila vždy úctě člověka. Častokrát je takové místo spojené s nějakou bájí či zázrakem. Stávalo se také poutním místem a lidé sem putovali z celého blízkého i vzdáleného okolí. Najdeme zde prameny vody, studánky, ale také kaple a chrámy zasvěcené Panně Marii.

Jedním z nejznámějších „dobrovodských“ míst je právě Dobrá Voda u Horní Stropnice na Novohradsku. Podle pověsti se zde koncem 17. století zjevila Panna Marie mladému pasáčkovi. Nad léčivým slabě radioaktivním pramenem nechal postavit krásný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v letech 1708–1715 hrabě Karel Albert hrabě Buquoy. Barokní stavba tvoří dominantu viditelnou široko daleko, například až z Budějovicka nebo Třeboňska. Kostel postupně získával na věhlasu jako jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách. Poutníci sem putovali nejen z Čech a Moravy, ale též z Rakouska, Německa, Slovenska, Maďarska i Slovinska. Důležitost místa byla umocněna existencí lázní, které inspirovaly známého spisovatele Zikmunda Wintera k pojmenování tohoto místa „Jihočeské Lurdy“. Pramen s léčivou vodou je sveden do dvou kašen pod chrámovým schodištěm.

Vedle Dobré Vody u Horní Stropnice leží Hojná Voda. Osady byly založeny pro přítomnost léčivé vody, tedy dobré a hojivé, jako místa lázeňská a poutní. V Hojné Vodě najdeme studánku sv. Anny s vodou, která podle historických zápisů z roku 1564 „kterouž mnoho lidí se zhojilo“.

Dalšími „dobrovodskými“ místy je velmi staré poutní místo se studánkou se zázračnou vodou v Dobré Vodě u Hartmanic, na hranicích Národního parku Šumava v okrese Klatovy. Zdejší studánka je považována za zázračnou od té doby, kdy středověcí pastýři, kteří šli se svými stády okolo, uviděli na starém vykotlaném stromě, který stál přímo u studánky, sochu sv. Vintíře. Evropský unikát najdeme v kostele sv. Vintíře — svého druhu zcela ojedinělý monumentální skleněný oltář (retabulum), který je odborníky považován za naprostý evropský unikát; je široký 5 m, vysoký 3,5 m a váží celkem 7 tun.

Dobrá Voda u Českých Budějovic – další obec názvu Dobrá Voda se nachází 2 km východně od Českých Budějovic. Jak již sám název napovídá historie tohoto poutního místa se opět odvíjí od pramene vody, která zde dodnes vyvěrá. Kdy bylo blahodárné působení tohoto pramene prvně zaznamenáno, nelze zjistit pro nedostatek archivních materiálů, ale od poloviny 16. století se na území dnešní obce těžil křemen obsahující hlavně pyrit a arsenopyrit, doprovázený ryzím zlatem. Výskyt rud měl vliv i na složení vody, vytékající ze skal. Její léčivé účinky byly brzy poznány a daly místu pojmenování a poutní tradici.
Roku 1647 nedaleko zlatého dolu nechalo město Budějovice postavit lázeňskou místnost a novým lázním se až do 19. století říkalo Lázně u kapličky. Byly zrušeny až ve 20. století. Léčily se tu „nemoci údů“ a patrně úspěšně. Na významném poutním místě nesmí chybět velebný chrám – je zde kostel Panny Marie Bolestné, na jehož stavbě se podíleli Kilián Ignác Dientzenhofer a Václav Vavřinec Reiner. Na počátku vznosných mariánských poutí však stál pramen ve skromné barokní kapličce – a ten zde naleznete i dnes. Vlevo vedle samoobsluhy Spar je vyvedená trubka, která teče do kovové nádoby. Hned naproti je další pramen, vyvedený do barokní kapličky. Mělo by se jednat právě o ten Mariánský pramen, který byl na počátku poutí do Dobré vody. Kaplička nad ním byla postavena roku 1769.

V seznamu zázračných vod ještě máme Pramen Dobré vody u Nepomuku – v lese nazvaném Štědrý, najdeme zde studánku. Zázračný pramen zde dle legendy vytryskl přičiněním svatého Vojtěcha. Odtud se vedla voda potrubím ke kapli sv. Vojtěcha dole v údolí u Vrčeně. Vodou ze studánky se na jaře také poléval dobytek, aby byl celý rok zdravý. U kaple ve Vrčeni bývaly i středověké lázně, ze kterých se však nedochovalo. K prameni se dá snadno dojít po zelené značce z obce Vrčeň, která se nachází nedaleko Nepomuku. U studánky se také zelená značka schází s naučnou stezkou Štědrý. Ta vede od hráze Opatského rybníka ve Vrčeni až na vrch Štědrý. Na trase najdete sedm zastavení, která vás seznámí se zajímavostmi z okolí.
(Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/pet-vyletu-kam-se-vydat-za-dobrymi-vodami)

Poslední na seznamu Dobrých vod je pramen Dobrá voda u Libkova (okr. Klatovy)- pramen se nachází v kapli Panny Marie Bolestné mezi obcemi Libkov a Pocinovice na zelené turistické značce. Ze strany Pocinovic Vás ke kapli dovede křížová cesta a nebo kratší varianta přístupu je z Libkovské silnice, odkud musíte dojít jen asi 500 metrů. Tento výlet doporučuji spojit s prohlídkou nedaleké krásné rozhledny na vrchu Svatá Markéta. Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm byla zpřístupněna 1. ledna 2014 na kopci Svatá Markéta (642 m) vedle stejnojmenné kaple, asi 1 km západně od obce Dlažov. Impulzem k výstavbě bylo neuvěřitelné vyhlídkové místo u kaple, které vyhledávalo stále více lidí. Ale bohužel nastala doba, kdy les dosáhl takové výšky, že výhled do krajiny už žádný nebyl. Místo samo má zvláštní energii a lidé jej stále vyhledávají. Z dobových fotografií bylo zjištěno, že u kaple ještě v roce 1947 byla vojenská hláska, která také bývala využívaná jako rozhledna. Pro špatný stav byla odstraněna. (Zdroj: mistopisy.cz)

8. Pramen Evženie a Klášterecký pramen – Klášterec nad Ohří, okres Chomutov

Pramen Evženie (Evženka) byl objeven v roce 1883. Tento pramen je slabě mineralizovaný a radioaktivní. Využívá se především při léčbě žaludečních a střevních obtíží a také při cukrovce, není vhodný pro dlouhodobé pití a běžný pitný režim. Pro zajímavost lze zmínit, že voda z pramene Evženie se nekazí, vydrží až dva měsíce, a proto ji za druhé světové války posílali do Afriky vojákům Rommelovy armády. Jedná se o jediný ze tří kláštereckých pramenů volně veřejnosti přístupný. Zdroj je vyveden do dvou typických lázeňských kašniček, které jsou zastřešeny v současnosti již poněkud omšelou historickou budovou. Pramen je podchycen v hloubce 12m a vydatnost je 4 litry za minutu. (Zdroj: estudanky.eu)

Klášterecký pramen je studená a osvěžující minerální voda, kterou můžete ochutnat v lázeňském informačním centru. Je to studená, perlící se, osvěžující minerální voda mimořádně vhodná k dlouhodobému pití jako stolní voda. Zvláštně vhodná je při pravidelném pití u žaludečních obtíží. U diabetiků zabraňuje vzniku acidózy a zvyšuje účinnost působení insulinu a ukládání glykogenu. Pravidelné pití vede ke snižování hladiny kyseliny močové v krevním séru, zvyšování její rozpustnosti a vylučování moči. Je vhodná k prevenci močových kamenů. Neutralizaci kyselého prostředí příznivě ovlivňuje léčení zánětlivých onemocnění vývodních cest močových. 
(Zdroj: klasterec.cz)

Stáčení vody je zpoplatněno na 3,- za litr. Zaparkujete u infocentra, kde se nachází zmíněný městský Klášterecký pramen. Za vodou z pramene Evženie můžete popojet autem na další parkoviště, nebo můžete odtud dojít asi 100 metrů.

V Klášterci nad Ohří určitě navštivte místní zámek a muzeum porcelánu. Zámek nabízí kulturní vyžití všem věkovým kategoriím. Kromě porcelánu lze na zámku navštívit pohádkovou zemi se skřítky a strašidýlky paní Vítězslavy Klimtové, loutkami významné loutkoherecké rodiny Kopeckých a výstavou Krušnohorských legend a pověstí. Třetí nabídkou je okruh s názvem Atraktivity zahrnující prohlídku expozice středověku a hrdelního práva města Klášterce. Od roku 1623 do 1945 byl majetkem významného rodu Thunů. Tento rod se významně podílel na založení druhé nejstarší porcelánky v Čechách, a to právě ve městě Klášterec nad Ohří. S přihlédnutím k této skutečnosti bylo roku 1953 do zámku situováno muzeum porcelánu. Jedná se dokonce o největší muzeum porcelánu v ČR.
(Zdroj: objevujpamatky.cz)

9. Pramen Lásky – kouzelná voda z Mšené-lázně, okres Litoměřice

Do našeho seznamu přidávám jednu kouzelnou vodu – a sice Pramen lásky. Nachází se na hranici katastrálních území Mšené lázně a Charvatce u Martiněvsi. Je to vydatný pramen a pitný. Na místo dojedete po menší silničce. Pramen to není nijak významný, krásný ani vydatný, ale přidávám ho do mého seznamu díky jeho pověsti. Ta praví, že kdo se z pramene napije, tak do roka najde lásku. (Zdroj: estudanky.eu)

V obci Mšené Lázně se nachází i zámek z počátku 17. století, ale není veřejnosti přístupný. Kromě výletu do nedaleké Budyně nad Ohří a jejího hradu můžete podniknout návštěvu dalších míst v blízkém i vzdálenějším okolí. Protože se nacházíme v blízkosti CHKO České středohoří a také Kokořínska, k výletu zvou například poutní hora Říp a nebo kokořínské skály s hradem Kokořín.

10. Na závěr můj tip: Prokšův pramen – Ledce, okres Kladno – Středočeský kraj

Jako poslední tip na výbornou pramenitou vodu uvádím můj osobní zdroj – Prokšův pramen v Ledcích. Pramen byl pojmenován na počest MUDr. Josefa Prokeše, českého lékaře, lidumila, vlastence a věrného přítel těchto míst. Stalo se tak při příležitosti desetiletého výročí obnovy samostatnosti naší vlasti. Pramen byl upraven a nazván jeho přáteli v roce 1928, jak uvádí pamětní tabulka na prameni.

Voda z tohoto pramene je vyhledávaným zdrojem výborné pramenité vody zájemců z celého okresu. Je to jeden z pramenů v lázních Šternberk. Na vývěsní tabuli v obci je vyvěšeno oznámení, že voda je kontrolována rozbory a je pitná. Lze dojet až k prameni, jen je potřeba poslední úsek cesty vjet do zákazu vjezdu motorových vozidel (ale s výjimkou dopravní obsluhy). Edit: v srpnu/2024 je na prameni vyvěšený výsledek rozboru, podle kterého je voda pitná jen po převaření, což trochu nabourává můj pitný režim i tento článek 🙁

A když budete v těchto místech, můžete cestu spojit do krátkého výletu s návštěvou nedalekého Smečna. Nachází se zde Zámek Smečno, který je sice nepřístupný (v jeho prostorách se nachází Dům pro seniory), ale můžete se projít po jeho nádvoří a rozlehlém parku s bohatou sochařskou výzdobou. Zájemci o vojenskou historii mohou navštívit Vojenský skanzen Smečno (otevřeno od května do října v sobotu 10-17 hod., vstupné 50,- Kč)

No a nakonec vás samozřejmě zvu i k návštěvě mého rodného Kladna. Kromě krásně zrekonstruované pěší zóny si můžete prohlédnout třeba Muzeum věžáků, což je unikátní dům z 50. let a můžete ho projít od sklepa až po střechu. Prohlédnout si tady lze kryt civilní ochrany, ukázkový byt nebo střešní terasu. Otevřeno mají vždy v sobotu a prohlídku je nutné rezervovat (přes www.muzeumvezaku.cz). Vstupné pro dospělé činí 120,- Kč. Jako další zajímavou prohlídkou v Kladně může být cesta po památkách techniky a průmyslu v areálu bývalé Poldi (nejlépe s průvodcem, vstup na některá místa je nebezpečný a zakázaný).

Na závěr…

V současné době stále více slyšíme, jak je blahodárné pít čistou pramenitou vodu. Čerstvá voda přímo z pramene či studánky je plná života, síly a energie. Voda zabalená do plastové lahve tak přijde o většinu z této energie. V naší zemi je naštěstí mnoho míst, která se s námi s láskou podělí o své poklady.

Bude mi potěšením, pokud v tomto článku najdete inspiraci a nebo se pustíte v mých stopách k některému z pramenů. Vždyť není nic lahodnějšího než doušek jiskřivé pramenité vody. Pokud máte svůj TIP na nějaký pramen, budu ráda za sdílení do komentářů. Děkuji.

Na závěr mám pro Vás jedno doporučení: Pokud si budete natáčet perlivé minerálky do plastových kanystrů, nezapomeňte na cestu nechat kanystry malinko povolené, aby mohl unikat kysličník uhličitý. Jinak budete mít doma kanystry s tak trochu „nafouknutým bříškem“ , tak jak se to stalo nám 🙂

Děkuji za přečtení a Na zdraví!
Šárka